Historie 

 

ZO ČSV Zliv

 

 

SONDA  DO HISTORIE VČELAŘENÍ

 

            První český včelařský spolek v  Čechách byl založen v Třeboni r.1847- po 12 létech  spolek zanikl.

-           Druhým byl Spolek včelařů moravských v Brně r.1854.

-           Třetí spolek včelařů byl založen  v Chrudimi roku 1864 

           Čtvrtý český spolek včelařů byl založen na popud  osvíceného kaplana Bedřicha Jana Tischlera  ze Zahájí. Ke sklínce dobré domácí medoviny svolal známé včelaře z okolí k první včelařské schůzi. (  Světoznámý  Budvar se začal v Budějovicích vařit až o 30 let později ). Sídlem spolku byl Olešník. Tedy v Jižních Čechách to byl až druhý včelařský spolek, ale stále jeden z prvních v Čechách.
Protože tehdejší C.K. úřady nebyly nakloněny vzniku nového, hlavně českého spolku, rozhodl se B.J.Tischler požádat "Samostatný spolek včelařů  Moravských v Brně" o začlenění do jejich spolku, pod názvem. "Včelařská jednota Dzierzon v Olešníku", čemuž bylo vyhověno. Založení jednoho z nejstarších včelařských spolků v Čechách se uskutečnilo  30.3.1867. Prvním předsedou byl zvolen František Hrdlička , knížecí správce. Bedřich Jan Tischler ze Zahájí se stal  prvním jednatelem. Na ustavující schůzi spolku se dostavilo 17 včelařů z okolních obcí  Hluboká, Dříteň, Olešník, Mydlovary, Zahájí, Zliv, Č.Budějovice. Rakouské C.K. úřady nerady povolovaly pouze české spolky, činili různé potíže. Německé včelařské spolky byly povolovány bez jakýchkoliv průtahů.

Rychle vzrůstající počet členů tohoto spolku obzvláště z Českých Budějovic a vesnic jižněji položených, byl příčinou přesunutím sídla spolku v roce 1869 do Českých Budějovic. Na osvětlení vzniku a historii včelařského spolku Dzierzon, má velkou zásluhu přítel Ing. Václav  Kříž ze ZO ČSV České Budějovice.

 

PŘED STO LETY:

 

            Z výpisů ze sčítacích archů obce Zliv, z roku 1910, jsou na zadní straně  údaje o tom, kdo chová jaké domácí zvířectvo. Zaevidována byla také včelstva a objevili se i údaje o včelařích. Celkově zde bylo 24 včelařů, kteří chovali 109 včelstev. Většina z nich měla do 5 včelstev :

Jan Kříha č.p. 1., má 3 včelstva.
Jan Beneš č.p. 6, má 2 včelstva,

Václav Müller č.p. 9, má 1 včelstvo,

Vavřinec Pártl č.p. 13, má 3 včelstva,

Matěj Mazanec č.p. 15, má 2 včelstva,

Lukáš Pícha č.p. 27, má 2 včelstva,

Josef Řeřicha č.p. 47, má 6 včelstev,

Josef Daněk č.p. 48, má 9 včelstev,  

Linhart Hons č.p. 49, má 3 včelstva,

František Tesař čp50, má 4 včelstva,

Rudolf König č.p.  72, má 9 včelstev,

František Baumgartner č.p. 76, má 5 včelstev,

Jan Mayer č.p. 77, má 5 včelstev,

František Klenka č.p. 80, má3 včelstva, (čp.80, byl dům patřící Schwarzenbergovi )

František Smetana č.p. 80, má 3 včelstva,

Josef Vojta č.p. 80, má 2 včelstva,

Vilém Vildman č.p. 84 má 3 včelstva,

Josef Potůček č.p. 88, má 9 včelstev,

Josef Suchý č.p. 90 má 3 včelstva,

Josef Rozvoral č.p. 92 má 10 včelstev,

Matěj Pezl č.p..93, má 2 včelstva,

František Marhoun č.p.102 má 2 včelstva,

Jan Kovář č.p.107 má 1 včelstvo,

 

Po 100 letech, to znamená ke konci roku 2010, jsou včelaři z obcí Mydlovary, Zahájí a Zliv sdruženi v Základní organizaci se sídlem ve Zlivi. Celkem 20 včelařů se stará o 190 včelstev.

Ciglbauer Jan a Petr                          12 včelstev

Eibl Roman                                         6 včelstev

Hajíček Jiří                                       8 včelstev

Houdek Josef                                    6 včelstev

Chalupský Karel                                 6 včelstev

Kaňka Pavel                                       5 včelstev

Krtička Jiří                                       5 včelstev

Marhoun Zdeněk a Otakar                 9 včelstev

Maruška Karel                                   3 včelstva

Michal Václav                                    27 včelstev

Novák Pavel                                       9 včelstev

Samec Michal                                    6 včelstev

Slabý Václav                                     33 včelstev

Šimsa Miroslav                                  6 včelstev

Šturma František                              20 včelstev

Tlamsa František                               15 včelstev

Vitha Miroslav                                   12 včelstev

Záruba Vladimír                                2 včelstva

 

Z podkladů ZO Zliv a údajů, které zpracovávali Jan Caletka a Ing. Václav Kříž a s jejich souhlasem zpracoval Marhoun Zdeněk – jednatel ZO ČSV Zliv.

 

Město Zliv vydalo v roce 2010 publikaci

ZLIV  -  kdysi a dnes

 

Přítel  Jan  CALETKA zpracoval do této publikace kapitolu

Včelařská organizace

( zveřejněno se souhlasem autora )

O včelařích a včelaření v druhé polovině 19.století ve Zlivi a okolí je známo jen málo údajů. Za okolnost celostátního významu však lze považovat založení jednoho z nejstarších včelařských spolků v Čechách, v nedalekém Olešníku. Na 30.březen 1867 svolal pokrokový  kaplan Bedřich Jan Tischler  ze Zahájí známé včelaře z Olešníku, Zahájí a Dřítně k první včelařské schůzi, kde založili jeden z prvních včelařských spolků v Čechách s čestným názvem Dzierzon. Zapsáno bylo 17 členů s 81 včelstvy. Prvním předsedou byl zvolen knížecí správce František Hrdlička a jednatelem zmíněný Bedřich Jan Tischler. Rychle narůstající počet členů tohoto spolku , obzvláště z Českých Budějovic a vesnic jižně položených, byl příčinou přenesení sídla spolku v roce 1869 do Českých Budějovic. Historie tohoto spolku je velmi dobře popsána v brožuře  „ 140 let organizovaného včelaření na Českobudějovicku.“  

 

            Před založením včelařského spolku ve Zlivi, to je do roku 1912, byli někteří místní včelaři organizováni ve včelařském spolku Hluboká nad Vltavou (od roku1905), v ojedinělém případě i ve včelařském spolku Břehov a okolí ( od roku 1903). Nahlédneme-li do sčítacích archů obyvatelstva z roku 1910 pro obec Zliv, získáme informace o jednotlivých včelařích , kolik každý z nich vlastnil včelstev a v jakých úlech včelařil. Celkově zde bylo 24včelařů, kteří chovali 109 včelstev. Většina z nich měla do 5 včelstev, největším včelařem byl Josef Rozvoral čp. 92 s 10 včelstvy. Za ním následovali Josef Potůček čp.88, Josef Daněk čp.48 a Rudolf  Köning  čp.72. Není divu, že takový počet včelařů dokázal v roce 1912 založit Včelařský spolek pro Zliv, do něhož vstoupila nejen řada těchto místních včelařů, ale někteří i z okolních vesnic.

           

            V období prví světové války se dá předpokládat, že někteří včelaři museli na frontu, takže o jejich včelstva se museli starat další rodinní příslušníci. Včelařství neupadalo, naopak. V tomto období velké chudoby  byl med velice žádaným sladidlem, pokrmem a zdravou pochoutkou.

           

            Po skončení světové války spolek opět ožil začal vyvíjet činnost.Avšak bohužel, pro následující meziválečné období se o činnosti zlivského včelařského spolku nedochovalo příliš údajů. Pro všechny včelařské spolky byla některá činnost zcela shodná, tedy pro představu lze uvést několik takových údajů. Včelařilo se většinou v úlech tzv.třípatrových stojanech, na rozměru rámku 25 x 24 cm, ale byly zde též dvoupatrové zadováky. Spolek měl rozhodně svou knihovnu s včelařskými časopisy a literaturou, měl také spolkovou schůzovní místnost v některém z místních hostinců.Včelařské spolky pořádaly pro své členy přednášky, na které byli zváni nejen učitelé včelařství, ale také i odborníci na ovocnářství, sadařství, pěstování včelomilných rostlin a keřů. Oblíbené byly kurzy medocukrového pečiva. Včelaři se zabývali neustálým objednáváním a rozvažováním laciného cukru pro zazimování včelstev. Velice se dbalo na oslovení příteli, přátelé. Z roku 1932 je znám předseda zlivského včelařského spolku, jímž byl úředník továrny na šamotové zboží, přítel Matěj Kučera.     

 

            Za okupace opět včelařství šlo do popředí zájmu, neboť med byl opět vítaným doplňkem stravy a sladidlem. Z nařízení okupačních úřadů musel každý včelař povinně odvádět na dodávku část medu, kterou od včel získal. Avšak došlo k úpadku činnosti včelařského spolku, navíc schůze byly zakázané. V době těsně poválečné se zřejmě příliš nezdařilo nastartovat a obnovit činnost spolku, neboť existuje údaj, že ve Zlivi byl založen včelařský spolek, a to 8 února 1953, nyní však s novým názvem : Základní organizace Českého svazu včelařů Zliv. Jejím předsedou byl zvolen přítel František Kubů mladší, jednatelem přítel Karel Cígler. Včelařská organizace měla tehdy 56 členů ze Zlivi a okolních  vesnic a činnost spočívala v pořádání odborných přednášek, v dodávce medu na státní výkup, ve vysazování stromů a keřů, ale také v dodávce včelích rojů na státní dodávku pro nově začínající Státní statky, které se měly včelařením zabývat. Při velkých změnách územních celků v roce 1960 měla být do včelařské organizace Zliv začleněna i část obcí z okolí Zbudova, České Lhoty a Novosedel, z čehož nakonec sešlo. V roce 1955 byl zvolen za předsedu včelařské organizace  přítel Josef Michal ze Zahájí, po něm v roce 1972 přítel Vojtěch Kaska. Včelařilo se nyní nejen v třípatrových stojanových úlech, ale do popředí šly spíše dvoupatrové úly zvané Budečáky, Čechoslováky, Moravany i jiné, s rozměrem rámků většinou 39 x 24 cm. V počátku sedmdesátých let pracoval při základní devítileté škole ve Zlivi kroužek mladých včelařů.

 

            V roce 1976 byla založena kronika ZO ČSV Zliv, takže od té doby je již velice dobře známa historie této organizace. Zakladatelem včelařské kroniky byl tehdejší jednatel a kronikář, přítel Vojtěch Novák. Předsedou byl přítel Tomáš Klimeš, místopředsedou přítel Václav Michal, pokladníkem přítel Miroslav Dvořák a zdravotním referentem a chovatelem včelích matek přítel Vojtěch Kaska. Činnost spolku byla cílevědomá a pravidelná. Každým rokem proběhlo několik schůzí, z nichž většinou na dvou zazněly přednášky učitelů včelařství. Organizace měla tehdy 36 členů, z nichž bylo 21 ze Zlivi, 8 ze Zahájí, 7 z Mydlovar. Zkraje roku  1976 vyzimovali  tito včelaři 310 včelstev. Následovalo období rozkvětu spolku, pro  rozšíření kvalitního chovu včelstev byly objednávány nejkvalitnější včelí matky, léčilo se také proti nemocem. V roce 1977 proběhl kurz medocukrového pečiva, organizace pořádala několik plesů. Navíc členové brigádně pomáhali budovat své město, pomáhali také v zemědělství, vysazovali stromky. Dodávali med do státního výkupu s tím, že někdy svůj závazek překročili, jindy byly snůška tak slabá, že závazek nemohli splnit. V konci sedmdesátých let bylo chováno ve Zlivi 114 včelstev, v Zahájí 66 včelstev, v Mydlovarech 25 včelstev. V roce 1977  odevzdali členové organizace  do státního výkupu 1064 kg medu, čímž obsadili 3.místo v okrese. Přítel Václav Michal ze Zahájí se v tomto období stal vynikajícím  chovatelem včelích matek, právě na jeho včelíně byly pořádány takto zaměřené kurzy, takže později se touto specializací zabývali i další členové organizace. Členové začali používat nové druhy úlů, objevily se zde první nástavkové úly s mírou 39 x 24 cm.

 

            Již před rokem 1980 poklesl počet členů na 31, snížily se též stavy včelstev na zhruba 210, neboť různé okolnosti včelaření nepřály. Louky byly sečeny předčasně, před rozkvětem rostlin. Nové způsoby zemědělského hospodaření převažovaly a tak včelaři začali hledat nové cesty.  Kočovné včelaření, tedy přísun včelstev ke kulturám. Zpočátku si pořídili kočovné vozy: přítel Václav Michal ze Zahájí, přítel František Boubal ze Zahájí a přítel Václav Slabý ze Zlivi. Rok 1980 byl tak nepříznivý, že do výkupu neodevzdali ani cent medu. Státní příspěvek na zazimování jednoho včelstva činil v této době 35 Kč. Byly pořádány včelařské plesy, každoročně nejméně dvě přednášky učitelů  včelařství pro zvýšení odbornosti členů organizace. V roce 1983 se poprvé na území organizace objevil výskyt roztoče Varroa Jacobsoni. Medu do výkupu bylo odevzdáno 2108 kg, čímž byl splněn plán na 300 %. V roce 1986 to bylo dokonce 2223 kg medu. Členové pomáhali brigádami městu i zemědělství, prováděli sběr starého železa a papíru. Pořádali plesy, zájezdy i výstavy. Jejich výroční schůze se odbývaly v prostorách hotelu Racek nebo v zasedací místnosti MěNV. Přítomen býval zástupce okresního výboru ČSV, MěNV a některých místních organizací. V roce 1989 zazimovali 27 členů organizace 284 včelstev takto:  14 členů ze Zlivi  127 včelstev, 9 členů ze Zahájí  116 včelstev, 4 členové  z Mydlovar 41 včelstev. Ve společném majetku měli 1 vařák na vosk, mikroskop a vyvíječ aerosolu pro zimní ošetření včelstev.

 

            Po roce 2000 nastal vývoj zcela shodný s vývojem včelařství v celých Čechách. Jakoby přestal být zájem o včelaření, počet členů zlivské organizace se pohyboval okolo 21 členů. Někteří včelaři si pořídili nové silnostěnné  úly Lagstrothy, s nízkou rámkovou mírou. Shoda několika nepříznivých událostí měla za následek, že v počátku roku 2008 vyzimovalo 21 členů organizace pouze 63 včelstev. Avšak v sezoně se jim dařilo, takže v konci roku zazimovali již 150 včelstev. V konci roku 2009 měla základní organizace českého svazu včelařů Zliv celkem 22 členů, kteří zazimovali 170 včelstev. Dlouholetým jednatelem organizace byl do tohoto roku přítel Pavel Kaňka ze Zahájí a předsedou přítel Mgr. Vladimír Záruba ze Zlivi. V roce 2010 byl zvolen předsedou přítel Jiří Hajíček a jednatelem přítel Zdeněk Marhoun.